TJ Sokol Vraný - SK Družec 2:0

Těžký domácí zápas proti nejuřvanějšímu a nejubrečenějšímu týmu v soutěži jsme zvládli a zaslouženě zvítězili díky brankám Tajče a Kubíka.

Góly: Tajč, Kubík (penalta).

Sestava: Izera - Košťák, Kostovčík, Kejval, Jeřábek (68. ŽK) - Rezek (78. Kotěra), Fedrhanc (K, 31. ŽK), Volf (87. Shamin), Kročil (46. Tajč) - Havlovec, Kubík.

Připraveni: Dragoun, Adamus, Novák.

Máme před sebou definující část sezóny a dva obtížné zápasy proti celkům z čela tabulky. Venkovní zápas s Družcí byl náš podzimní nejtěžší zápas, který byl velice tvrdý, ale zároveň fotbalový - aby také ne, když má soupeř na soupisce dost zkušených a kvalitních borců, kteří to mají v noze. Náš nezdar z minulého týdne byl zádrhelem na naší spanilé jarní jízdě, avšak možná také dobře časovanou fackou. My jsme si trochu namlátili hubu a uvědomili si, že nejsme neporazitelní, a zároveň jsme dali námět Kladenskému deníku na desítky článků o naší porážce, kterou glorifikoval víc jak naše první místo, a která očividně potěšila úplně všechny naše hejtery v okrese. Poprosili bychom gulášek se šesti.

Předzápasový proslov trenéra se nesl v jednoznačném duchu: "méně slov, více akce na hřišti", a s tím jsme do toho šli. Družečtí, kteří v týdnu porazili Smečno 1:0, na nás během své rozcvičky neustále pokřikovali posměšky a jiná invektiva jako nevycválaní dvacetiletí kloučci. My se nechtěli nechat rozhodit, čemuž nahrával i návrat Volfa do sestavy a vysunutí Havlovce do útoku, což nám mělo vnést určitý klid na kopačky, nicméně opak byl pravdou. Od úvodních minut jsme sice byli dominantnějším týmem, ale hráli jsme až přehnaně zbrkle, ztráceli jsme jednoduché balóny a dělalo nám problém si vytvořit souvislejší tlak. Soupeř stál (jako už poněkolikáté letos) jak solný sloup na své polovině a čekal, s čím přijdeme my, což neustále doplňoval nadávkami na adresu všech našich hráčů. Atmosféře zápasu nepřidal ani rozhodčí Svoboda, který tak po Černuci předvedl opět "famózní" výkon, a svými kontroverzními verdikty zvyšoval tepovou frekvenci obou celků do závratných výšin. Nepískání faulů nebo jejich otáčení probíhalo na všech stranách, nicméně my se s touto nepříjemnou situací dokázali vypořádat lépe než hosté. Během prvního poločasu jsme měli několik velkých šancí - nejprve nedal Kubík, pak Fedrhanc, poté Kostovčík nepochopitelně přestřelil prázdnou branku snad z brankové čáry a míč letěl snad až do Horní Kamenice, a následoval Rezek s dvěma úžasnými střelami, které ale zlikvidoval snad ještě úžasněji hostující brankář. Družečtí hráči se za celý zápas dostali do jediné vážné šance, kterou ale brilatně lapil brankář Izera a udržel tak další čisté konto.

Do druhého poločasu naskočil přes týden zraněný "Volkswagen Taigo" Tajč, a tato změna se ukázala jako geniální tah trenéra a pro zápas rozhodující závažíčko na misce vah. Po pěti minutách podnikl jeden ze svých typických výpadů po pravé straně útočník Kubík, vymíchal hostující obranu a předložil do vápna na zlatém podnose Tajčovi, který takovou hokejkou propálil brankáře a soupeře tím srazil na kolena. To, že se "Tajčik" den před zápasem zúčastnil koncertu své oblíbené kapely Škwor nebylo vůbec poznat, jelikož se o pár minut později role prohodily, Tajč táhl míč po pravé straně, předložil Kubíkovi, toho neohrabaně složil ve vápně družecký obránce a pískala se penalta. Jasná penalta, což nám kupodivu potvrdil i soupeř. Míč si postavil Kubík a nekompromisně proměnil. 2:0 a víceméně hotovo, avšak my jsme v závěru zápasu zvolnili až moc a soupeř lehce kousal, což ale zapříčinily především naše opětovné ztráty jednoduchých míčů. Utkání se ale v klidu nedohrávalo, soupeř nám chtěl alespoň nakopat nebo nás co nejvíce urazit, a tak vzduchem lítali buď naši hráči, nebo hrubé vulgarismy. Pán rozhodčí byl ale imunní vůči všem našim výtkám ke hře soupeře, a když ani v závěru nevyloučil agresivního pravého beka hostů za zjevnou facku našemu Kubíkovi, tak jsme pouze doufali, aby se to tam ještě nepopralo. Borci z Družce nám celý zápas neopomněli připomínat, že jim není dvacet, nýbrž padesát, a že se druhý den jde do práce, avšak realita byla na hřišti z jejich strany diametrálně odlišná. My se žádných zákeřností jako již tradičně nedopouštěli a chtěli to dohrát v klidu. To se nakonec podařilo a my, snad ve zdraví, zvládli toto zbytečně vyhecované utkání a vybojovali tři body.

Po další ztrátě Pozdně jsme náskok na čele znovu zvýšili na deset bodů. Tabulková matematika nám říká, že v sobotu na hřišti našeho rivala můžeme zpečetit postup, ale bude to nesmírně těžké, protože Pozdeň je vždy nepříjemným protivníkem. Doufáme, že nás čeká famózní utkání se sladkým koncem, které si všichni užijeme. Budeme rádi, pokud nás tam přijede podpořit velká fanouškovská základna. 

V sobotu po zápase se navíc v hospůdce Na hřišti koná mexická party, na kterou vás srdečně zveme. Buenos días, my tam taky jdem. Především bychom chtěli pozvat z Kladenského deníku pana redaktora Muziku, aspoň si poslechnout pěknou muziku, co se hraje v Mexiku. 

#VranýKoně