SK Baník Libušín - TJ Sokol Vraný 2:2

V Libušíně nás po srpnovém odložení čekalo znovu silně podmáčené hřiště, ale tentokrát se hrálo a my si vezeme domů bod za remízu 2:2.

Góly: Růžička, Fedrhanc.

Sestava: Izera - Novák (78. ŽK), Kostovčík, Jaráb, Jeřábek - Klár (57. Havlovec (72. ŽK)), Fedrhanc (K), Volf, Růžička (74. Tajč) - Kejval, Kubík (87. Kotěra).

Připraven: Krampera.

Konečně nastal den pro srpnový odložený zápas v Libušíně, jehož tehdejší odehrání nedovolilo špatné počasí a příšerně podmáčené hřiště. Vybral se termín na svátek Dnu české státnosti a nás tak po roce opět čekal anglický týden. Ironií osudu bylo, že celý středeční den lilo jako z konve a po příjezdu do areálu libušínského Baníku jsme zjistili, že hřiště je možná ještě podmáčenější než v srpnu. Nedalo se ale nic dělat a zápas se normálně odehrál. My jsme si během rozcvičky prošli celé hřiště, abychom si na něj zvykli a dostali do nohou. Herní plán byl chytnout se už v prvním poločase a nezaspat úvod, jak je naším dobrým zvykem. No, a přesně to jsme absolutně posrali a gól jsme dostali prakticky hned po výkopu v první minutě. Abych byl přesnější, tak asi v 8. vteřině, což musí být nejrychlejší gól v historii soutěže, kraje, regionu, Čech, Moravy, Slezska a asi prostě celé republiky. Náš nedůraz a liknavost způsobila, že jsme nedokázali odpálit nakopnutý míč, pak jsme prohráli souboj před vápnem, načež jsme nechali soupeře vniknout až do něj odkud přesnou přihrávkou našel útočníka, který nikým nehlídaný v pohodě zasunul. Po gólu jsme se ale oklepali a rozehráli jsme hezký kombinační fotbal, což by na tomto povrchu mohla být pro kdekoho sebevražda, ale nikoliv pro nás. Náš soupeř se však taky dostal do několika slibných šancí, ve kterých nás ale fantasticky podržel brankář Izera. Do poločasu jsme průběžný stav zvládli otočit zásluhou Růžičky a jeho parádní střely do vinglu po odraženém rohovém kopu, aby následně podobnou situaci využil také kapitán Fedrhanc a nechytatelnou pumelicí stav utkání (i za pomoci domácího brankáře) otočil.

Druhá půle přinesla zlepšení domácího týmu a úpadek toho našeho. Soupeř nás přehrával, nicméně žádnou vážnější šanci si nevytvořil. My naopak pár ano, avšak opět jsme je trestuhodně zazdili. A trest skutečně přišel, když domácí po faulu na půlce nakopávají míč do vápna, kde domácí hráč přeskakuje svého vranského strážce a hlavičkou vyrovnává na 2:2. Tato situace se opakuje celý podzim, kdy nám soupeř vstřelí gól po takové jednoduché akci a my ji nedokážeme odvrátit. Naše bránění těchto situací a zejména některých hráčů připomíná Trenta Alexandra Arnolda a není to moc dobrá vizitka. Bude potřeba to nezbytně zlepšit.

Do konce zápasu už žádná změna nepřišla, a tak si z Libušína odvážíme bod za asi zaslouženou remízu. Děkujeme všem fanouškům a kamarádům, kteří nás dorazili podpořit i v dešti, jste skvělí!

Anglický týden vrcholí a už v neděli se po dvou venkovních zápasech vracíme do Agros Arény, kde přivítáme od 16:00 Lány. Tak nás doražte podpořit na ten nejlepší stadion v kraji.

#VranýKoně