SK Lhota - TJ Sokol Vraný 1:2

Krásné anglické počasí panovalo celý uplynulý víkend, což slibovalo krásně mokré a měkké hřiště a svižný fotbal při nedělním dopoledni. A díky našemu krakenovi jsme chvíli po poledni vybojovali tři body.

Góly: Vrba, Kubík.

Sestava: Izera (17. ŽK) - Klár, Jaráb, Matoušek (3. ŽK, 46. Havlovec (83. ŽK)), Danda P. (35. ŽK) - Tygl, Růžička (30. ŽK, 50. Kubík), Fedrhanc (K), Havlena, Danda L. - Hrůnek (50. Vrba).

Připraveni: Pražák, Volf, Košťák (42. ŽK).

Nepříjemný nedělní dopolední výkop nám žádné velké starosti nedělal. Sychravé počasí a ustavičný déšť jsme spíše kvitovali, alespoň nebyl takový pařák jak týden před tím. Avšak zdaleka nejpříjemnější zážitek nám těsně před výkopem dopřál svým tyjátrem patrně zamindrákovaný hlavní arbitr Stejskal, který nás na jaře téměř svlíknul do naha v Zavidově, jenže tam jsme hráli tak na hovno, že nebyla třeba nějaká tlačenka. Tady nám sudí již před zápasem vyhrožoval, že bude pískat proti nám a když jsme se mu smáli do obličeje (páč za každý slovní protest se jal okamžitě tahat karty), tak vlídně pravil: "No jen se teď smějte, já se budu smát na konci."

Tendenčně vedené utkání začalo a hlavní sudí již od prvních minut napomínal naše hráče, sázel jim karty jak při mariáši, otáčel veškeré situace ve prospěch domácích a choval se neuvěřitelně arogantně. Prý byl na místě i delegát, tak by nás zajímal jeho názor na výkon pana rozhodčího. V žádném případě nechceme ubrat na výkonu domácích, kteří hráli aktivně, neustále běhali a nabízeli se a celý první poločas nás nepříjemně přehrávali. My si paradoxně nebyli schopni dát jedinou kloudnou přihrávku na mokrém terénu. Domácí byli lepším týmem, avšak žádnou gólovou šanci si nevypracovali. A tak zasáhl v 18. minutě rozhodčí, když pískl hodně spornou penaltu, která dle přítomných diváků nebyla - domácí se štěstím proměnili a bylo to 1:0. Abychom ale byli objektivní, tak musíme říct, že během prvního poločasu jsme měli velké štěstí a rozhodčí nám nevyloučil dva hráče za jednoznačné fauly v ošklivé pozici. Zároveň ale také nepískl penaltu po faulu na Hrůnka, kterou chtěl původně odmávat i pomezák.

V druhém poločasu jsme zapnuli na plné obrátky, zavřeli jsme huby, přestali jsme žehrat na nepřízeň osudu a domácí jsme zatlačili před jejich vápno tak mohutným tlakem, že se 35 minut nedostali pomalu ani k míči. Stav utkání jsme brzy srovnali, když v 53. minutě našel kapitán Fedrhanc naší novou posilu Petra "Štůcu" Vrbu a ten dělovkou z 25 metrů poslal míč nechytatelně do šibenice. Následoval náš drtivý tlak a množství šancí, které jsme buď nedotáhli nebo nás skvěle vyčapal domácí brankář. V poslední čtvrthodince jsme měli menší výpadek a domácí nás na nějakých deset minut zatlačili před vlastní vápno, ale nic z toho nevytěžili. A tak přišla v nastavení velká chvíle krakena Kubíka, který využil nahrávky Havlovce, prošel přes celou obranu domácích a zavěsil - 2:1 v poslední minutě utkání, tedy v době, kdy už s tímto výsledkem nemohl nikdo nic udělat.

Domácí předvedli srdnatý výkon a byli velmi těžkým soupeřem, který nám pěkně znepříjemnil život, avšak nakonec měl zápas šťastný konec pro naše barvy. Velké díky patří naším fanouškům, kteří za námi dojeli v hojném počtu a hlasitě nás podporovali celý zápas. Děkujeme.

Tuto neděli doma od 17:00 přivítáme Velkou Dobrou.

#VranýKoně