AFK Libčice - TJ Sokol Vraný

AFK Libčice - Vraný  3 : 1 ( 1 : 1 )

Branky: Jarab

Sestava: Kolumbič – Ježek, Jarab, Fedrhanc, Jeřábek – Růžička (85‘ Pospíšil), Dlouhý, Havlena, Týgl M. ( 73‘ Kotěra) – Kubík – Sirůček

Odložené utkání s prvním celkem tabulky by mělo být v režii domácích, ale kdo byl na utkání viděl, že pouze výsledek odpovídal. Předvedená hra nikoliv. Od první minuty jsme udávali tempo hry a předváděli kolektivní výkon. Několik slibných šancí po pravé straně, kde hráli Ježek s Michalem Týglem svůj životní poločas, dostalo domácí pod tlak. Jak je míč kulatý               

3plla fotbal nemá logiku, v sedmé minutě se po ojedinělé akci domácích dostal míč na roh. Standartka domácích skončila po hlavičce v naší brance. 1 : 0.

Nás to nikterak nepoznamenalo, kombinační hrou celého mužstva jsme se zakousli do soupeře a šance stíhala šanci. Z pravé strany, z levé strany, střelba ze středu zaměstnávala obranu domácích. Nedělali chyby, ale přesto jsme soupeře válcovali. Vyústěním byl roh z pravé strany po hezké střele Kubíka, kterou domácí brankář vyrazil na roh. K němu se postavil Havlena             a krásně kopnutý roh přistál na hlavě Sirůčka, který ho poslal na branku. Ještě  před brankářem usměrnil hlavičku Jarab. 1 : 1 To byla 16 minuta.

My jsme v tlaku pokračovali a všichni hráli svoje maximum. Domácí panikařili a přivítali poločas s úlevou. V naší kabině byla cítit energie a vůbec jsme si nepřipustili prohru. Kluci dřeli a hráli pěkný fotbal. Soupeř vůbec nevypadal jako vedoucí celek soutěže.

Do druhého poločasu jsme vlétli jako uragán. Kombinační hra, individuální kvalita a pevná obrana byl základ šancí, které se množily. Sám před brankářem se objevil Ježek, jeden z nejlepších hráčů, který z vlastní poloviny udělal tři hráče, ale pouze špatný terén v pokutovém území, nedopustil změnu stavu. Za pár minut běžel sám na branku domácích po kombinaci s Dlouhým a Kubíkem Sirůček a pouze břevno zabránilo skórovat. Za dalších pět minut běžel sám na brankáře domácích Růžička a překonal ho, ale k neštěstí netrefil branku. Soupeřův trenér řval, burcoval, rozcvičoval všech pět náhradníků. K tomu všemu se přidal rozhodčí, který daroval domácím minimálně 10% navíc. Ale až v druhém poločase. To vše nás zlomilo v 55 minutě, kdy rozhodčí zapískal souboj Havleny se záložníkem domácích jako faul našeho hráče. Bylo to 30 metrů od branky. Centr do vápna našel hlavu domácích a ti z ničeho udeřili a bylo to 2 : 1.

My jsme nesložily zbraně a tlačili se do koncovky. Všichni makali na 110%. Zapojili se stopeři, krajní obránci ba i brankář. Nakonec se zdálo, že Týgl dá vytoužený vyrovnávací gól, ale na brankové čáře trefil brankáře domácích. Smůla. Nakonec se domácím podařil rychlý brejk do otevřené obrany a  zvýšili v 89 minutě na konečných 3 : 1.

Smutný konec, sedm šancí a nedáme branku. Trenér domácích mi vyjádřil poklonu za naší předvedenou hru, pochválil za kvalitní hráče a vyhodnotil nás jako nejlepší mužstvo, s kterým zatím hráli. Pro mne malá, ale příjemná útěcha.  

Poděkování patří všem hráčům. Je jasné, že to vždy nejde všem na 100%, ale tak to v kopané funguje. Jednou to jde jednomu, podruhé druhém a včera to šlo skoro všem. Spokojený jsem byl s obranou včetně brankáře, protože branky byly ze standartek, kterým se budeme věnovat