Souhrn podzimní sezóny - 2. část

Uběhl nám další týden bez fotbalových radovánek, kdy za normálních okolností bychom se tento uplynulý víkend rozloučili se sezónou zápasem v Kročehlavech. Nebylo tomu tak a naše kopačky již několikátý týden v řadě pokryla další vrstva prachu. Dnes se opatření mírně rozvolňují, jelikož se v Blatného psovi nacházíme už ve čtvrté kolonce, ale návrat amatérského fotbalu je stále v nedohlednu. Dnes vám tedy přinášíme 2. část podzimního hodnocení, kde se už zaměříme na naše skvostné individuality.

Upozorňujeme, že hodnocení bude bráno s lehkou nadsázkou, kdy se budeme snažit zohlednit veškeré kvality jednotlivých hráčů, ale také jejich vady. V žádném případě není naším cílem někoho zesměšňovat nebo urážet, je to psáno pro pobavení a zahnání dlouhé chvíle v tomto listopadovém nečasu. Příjemné čtení.

V nedohrané podzimní části sezóny 2020/2021 jsme absolvovali celkový počet 15ti tréninkových jednotek v časovém rozmezí od 25. srpna do 13. října. Tréninky probíhaly v klasickém plánu úterý a čtvrtek od 18:00, kdy se čas začátku tréninků přizpůsoboval podle toho, kdy se začínalo stmívat. Nejpilnějšími borci, kteří se zúčastnili poctivě všech tréninků a mají tak 100% účast jsou David Krampera a Honza Liška. Krampera byl přítomen také na všech sedmi utkáních, což z něj dělá vítěze titulu Poctivec podzimu. Liška zameškal hned úvodní zápas soutěže, kdy nebýt jeho eskapády, tak si mohl směle tento titul rozdělit se svým kamarádem a náš poladník by si brousil zuby na dva příspěvky do klubové kasy. Takto bude platit menší finanční obnos pouze v kabině populární Krampol, což určitě ocení nějakou přesně mířenou glosou. Téměř perfektní tréninkovou účast měl Objev podzimu Ladislav Dufek, který svou stoprocentní zápasovou docházku podpořil dvěma skvělými výkony ke konci soutěže, kdy zacementoval pravý kraj obrany v neprostupnou zeď. Pouze dva zameškané tréninky mají na kontě naši nejstarší matadoři Libor Volf a Tibor Kostovčík, jejichž mnohdy společné dojíždění z Matky měst Prahy bylo olemováno častým zpožděním a zaslouženými pokutami, které náš pokladník musel vymahat z tohoto česko-slovenského dua občas i silou. Jak Volf, tak i Kostovčík měli stoprocentní zápasovou docházku a pokaždé odehráli plný počet 90 minut, čímž se řadí mezi nejvytíženější hráče týmu. Volf to ozdobil několika důležitými góly a asistencemi, kterém se budeme věnovat později, stejně tak Kostovčík gólovou asistencí, jehož Boží ruka velkou měrou přispěla a rozhodla poslední zápas v Černuci. S dvanácti tréninky následuje naše brankářská jednička Dominik Izera, která si velice často ve svých volných dnech sama chodila na hřiště přidávat podle vlastních tréninkových osnov, které čerpají inspiraci v brankářských drilech Alissona Beckera nebo Manuela Neuera. Plody své práce začal Izera sklízet ke konci sezóny, kdy především v posledním zápasem vychytal zasloužené čisté konto, na které čekal několik zápasů. O jeho bezchybné zápasové docházce není žádného sporu. S jedenácti tréninky následuje kvarteto hráčů Tomáš Kubík, Matěj Luka, Adam Fedrhanc a Erik Rezek, který tak nenavázal na prvotřídní letní přípravu a nechal tak Kramperu převzít jeho titul Osobnost přípravy. První tři jmenované z plného počtu tréninků vyřadila zranění nebo onemocnění, jinak jsme přesvědčeni, že by se pohybovali okolo 100% tréninkové morálky. Následují hráči s menší tréninkovou aktivitou, kdy jsou to znovu Jan Jeřábek s Karlem Kejvalem, kteří zkušeně vévodí statistikám s nejmenším počtem tréninkových jednotek, a sice s třemi. Nutno dodat, že Kejvala vyřadilo zranění kolene, jinak si myslíme, že by tréninků měl daleko více (nejspíš tak 5) a tak nám nezbývá nic jiného, než jako Lajdáka podzimu označit Jeřábka. Ten sice nechyběl ani na jednom zápase a s Pozdní vyrovnával na 2:2, ale právě přes tyto všechny důvody je jasným lajdákem a sám si je jistě vědom, že na své tréninkové morálce musí vyrázně zapracovat. 

A teď už konečně k hodnocení samotných hráčů.

• Ladislav Dufek - 14x tréninková jednotka, 7x zápas, 1x čisté konto (Černuc). Měl pomalejší rozjezd do sezóny, kdy zápasy proti Velvarům a Zlonicím celé proseděl na lavičce. Nenechal si však fotbal otrávit, dál poctivě chodil na tréninky a makal a čekal na svou příležitost, která na sebe nenechala dlouho čekat, i díky četným absencím, které nás provázely od začátku. Do základní jedenáctky se dostal proti Buštěhradu, kde odehrál poločas v zápase, který se nevyvedl téměř nikomu. Svou další šanci dostal v následujícím derby s Pozdní a tuto šanci chytil za pačesy a svým velice dobrým výkonem si vydobyl pozici i do posledního zápasu s Černucí. Tam předvedl velice sebejistý výkon, kdy své technické nedostatky nahradil bojovností a dobrou poziční hrou, díky které jsme udrželi první čisté konto v sezóně. Během 180 minut ve dvou zápasech nedal svým soupeřům nic zadarmo a po pravé straně neúnavně jezdil nahoru dolů, díky čemuž bude mít Jan Paluba těžkou práci se probojovat zpět do sestavy přes tohoto mladého obránce s charakteristickým úsměvem od ucha k uchu.
• Adam Fedrhanc - 11x tréninková jednotka, 5x zápas, 1x gól (Černuc). V prvním utkání proti Brandýsku předvedl výkon hodný kapitána, kde byl diktátor hry a dynamo střední zálohy, aby v následujícím utkání dostal zbytečnou červenou kartu ve vyhrocených Lidicích a oslabi ltak svůj mančaft před výjezdem do Velvar, kde citelně chyběl. Díky velmi dobré práci vedení byl na derby se Zlonicemi vykoupen a mohl tak hrát s podmínkou a bez kapitánské pásky, ale opět za zády zastupujícího kapitána Libora Volfa diktoval tempo hry. Následně přišel další výpadek kvůli operaci mandle, která ho připravila o Buštěhrad a derby s Pozdní, které už sledoval jakožto divák. Vzhledem k epidemiologické situaci a poslednímu zápasu podzimu v Černuci urychlil svůj návrat, aby už s kapitánskou páskou na ruce vstřelil vítězný fenomenální gól a rozhodl zápas po šibalské asistenci Kostovčíka.
• Pavel Hanzlík - 6x tréninková jednotka, 6x zápas jako Asistent trenéra, 1x Hlavní trenér (Pozdeň). Do sezóny vstupuje v pozici asistenta trenéra s cílem odehrát alespoň pár desítek minut, především proti Zlonicím. Bohužel, tento cíl mu zůstal nesplněn, ať už kvůli dramatickému průběhu derby nebo nastalé koronavirové situaci, ale věříme, že Pavel coby hráč ještě neřekl své poslední slovo. Jeho minuta slávy přeci ale přichází, když kvůli karanténním opatřením hlavního kouče Davida Cimrmana se Hanzlík stává Interim (Prozatímním) koučem na zápas s Pozdní. Taktikou, kterou přes telefon dohodl s trenérem Cimrmanem, získáváme dva kýžené body za vítězství po penaltách a hanzlíkova premiéra v pozici trenéra byla víceméně úspěšná. V docházce na tréninky byl po celou dobu jedním z nejslabších, což mělo i za následek jeho nenasazení do zápasů, tudíž je zde velký prostor na zlepšení, které by mu mohlo na jaře vynést nějaké minuty na hřišti, jak by si určitě sám přál.
• Dominik Izera - 12x tréninková jednotka, 7x zápas, 1x čisté konto (Černuc). Byť nemá stoprocentní docházku, tak jeho přístup na trénincích byl vždy příkladný a poctivý. Po jejich ukončení často dlouho zůstával a piloval své nedostatky podle brankářských drilů liverpoolské jedničky Allisona Beckera nebo německé stálice Manuela Neuera. Rád si přidává i ve svém volném čase, což často ukazuje v ostrých zápasech, kdy bravurními zákroky deptá soupeře. Za zmínku stojí zpackaný zápas v Buštěhradě, kde právě Izera snesl jako jediný přísnější měřítka a nebýt jeho skvělých zákroků, tak bychom si jistě odvezli daleko větší nálož. S Černucí se konečně dočkal kýženého čistého konta po velmi dlouhém čekání, které bylo tak dlouhé, že v sazebníku pokut nebylo čisté konto vůbec zmíněno. Nevyvaroval se však ani nějakých laciných chyb, které vedly k inkasované brance, kde je prostor na zlepšení především v oblasti větší komunikace směrem k obráncům a lepšímu čtení hry.
• Jan Jeřábek - 3x tréninková jednotka, 7x zápas, 1x gól (Pozdeň), 1x čisté konto (Černuc). Opravdu tristní tréninková docházka a morálka, což z něj dělá Lajdáka podzimu. Ze začátku sezóny byl členem základní sestavy na levém kraji obrany, kdy ve Velvarech musel dokonce zaskakovat na pozici defenzivního záložníka místo vykartovaného Fedrhance. Nevedl si špatně, ale vzhledem k častým omluvenkám z tréninku vypadl ze sestavy na dva zápasy. Obrození přišlo proti Pozdni, hlavně i vlivem zraněných spoluhráčů, kde naskakuje na pozici stopera a předvádí dobrý výkon. Dopouštíé se sice špatné poziční hry a díky této chybě inkasujeme gól na 1:1, ale tuto chybu později vykupuje dalekonosnou střelou, která zapadla do branky a srovnal tak stav na konečných 2:2. V penaltovém rozstřelu svou penaltu spolehlivě proměňuje, tudíž má velkou zásluhu na bodovém zisku. V Černuci spolu s Kostovčíkem a celou obrannou čtveřicí předvádí dominantní výkon, který se odrazil i na našem prvním čistém kontu. Potřeba zlepšit přístup k tréninkům a občasnou zbrklost v zápasech a trenér bude mít vrásky na čele, koho že to má do obrany postavit.
• Karel Kejval - 3x tréninková jednotka, 4x zápas, 2x gól (Brandýsek). U Kejvala nás už klasicky špatná tréninková morálka ani nepřekvapuje. To je spíš životní jistota podobně jako smrt a daně. Pokud v zápase předvede dobrý výkon, tak jsme schopni (až na trenéra Cimrmana a kapitána Fedrhance) mu to i odpustit. Proti Brandýsku utvořil spektakulární triumvirát ve středu pole po boku Volfa a Fedrhance a sám se blýskl dvěma góly, z nichž jeden byl hlavou možná až z Lukova. Spolehlivý a velmi atletický výkon, za což může nejspíš jeho neskrývaná vášeň pro jízdní kolo, předvedl proti Lidicím, kdy po našem vyloučení dokázal běhat za dva hráče. K Vánocům doufáme, že dostane nějaké lekce spinningu a hezké uplé tílko, aby ze své kondice nevypadl. Důvodem je, že tuto sezónu už Kejvala asi na hřišti neuvidíme, protože ve zlonickém derby si obnovil zranění kolene, o jehož vážnosti zatím nemáme zprávy. Budeme doufat v jeho brzký návrat, jelikož jeho přínos mužstvu je nezpochybnitelný a stále ještě nezaplatil pokuty.
• Tibor Kostovčík - 13x tréninková jednotka, 7x zápas, 1x asistence (Černuc), 1x čisté konto (Černuc). Poctivý starý bard tréninků, který téměř nikdy nechybí, ale zato má vždy zpoždění v řádu desitek minut. Také moc nedbá na týmovou práci a jede si v podstatě neustále svůj vlastní individuální tréninkový plán k nepříčetnosti všech (především Fedrhance). Z pozice nejstaršího hráče v týmu, ve kterém je spoustu písklat, rád poradí kdekomu co a jak a na vše má ostřílený odborný názor. Jeho poznávacím znamením je tvrdá hra, možná díky svému východnímu původu je to typologicky řezník jak v zápasech, tak v tréninku. Když už se do toho dá, tak pro něj ani my Češi nejsme bratia. Velice silný v osobních a vzdušných soubojích, které malokdy prohrává a my z toho tak často můžeme těžit. Občas se dopouští menších faulů v okolí pokutového území, z čehož pak pramení složité standartní situace a následné hádky s rozhodčím. Technický aspekt hry není jeho silnou stránkou, občas po jeho zákroku hledáme míč až v kravíně, ale jinak je i přes svůj pokročilejší fotbalový věk stále stabilním členem základní sestavy a oblíbenou postavou kabiny pro svůj mezinárodní smysl pro humor a originální styl oblékání. 
• Lukáš Košťák - 10x tréninková jednotka, 6x zápas, 1x asistence (Zlonice), 1x čisté konto (Černuc). Třetí nejstarší hráč našeho vranského kádru, byť on sám sebe rád a často označuje za nejstaršího. Pokud byste ho postavili vedle Volfa a Kostovčíka a měli si tipnoout, kdo z nich je nejstarší, tak asi většina z vás řekne právě "Kašty". Je to muž vskutku ošlehán životem, ale na hřišti jeho věk není vůbec znát. Ve svém věku stále patří mezi nejrychlejší hráče v týmu, ne-li úplně nejrychlejší a pokud brouzdá kraj obrany nebo zálohy, jsou to pro jeho soupeře skutečná muka. Zkušený hecíř a motivátor ve stylu Franze Straky nestihl začátek sezóny kvůli poraněnému kotníku, ale od zápasu v Lidicích už bušil na dveře základní jedenáctky. Pronikl do ní v srdceryvném souboji se Zlonicemi, jejichž je odchovancem, a posléze už z ní nevypadl. Navíc si v tomto zápase připsal nádhernou asistenci na vítězný gól Paluby ve stylu liverpoolského Andyho Robertsona. Ke jeho rychlosti přidává i mnohdy velmi tvrdou hru, je to zkušený brusič lajny i kotníků, což z něj dělá nepříjemného a neoblibeného hráče mezi soupeři. V naší kabině je to však velmi oblíbená a hlučná postava, do kterého se naši hráči rádi strefují, což on rád oplatí úsečnou glosou nebo pořádným skluzem tzv. "přes párky". Tento velký milovník piva, žen a kapitánových žertů bude naší stálicí i na jaře.
• David Krampera - 15x tréninková jednotka, 7x zápas. Srdce týmu, tmelič party a vtipálek s nejapnými žertíky. Ke všemu ještě bratr výše zmíněného Lukáše Košťáka. To vše je postava Krampola v našem týmu, který si dlouho hledal cestičku zpět na hřiště po vážném zranění. Zranění, které ho vyřadilo na mnoho měsíců a trvalo takovou dobu, že už nikdo z nás vlastně neví, co mu vlastně bylo a klubový lékař zachovává dekórum a lékařské tajemství. Co se dělo v ordinaci tedy nevíme, ale zato víme, jakou tvrdou práci vložil Krampol do svého návratu. Shodil nějaká přebytečná kila, která mu byla přítěží, a znovuzískal pověstnou lehkost do nohou. Musíme ocenit i citlivou práci trenéra, který s nim pracoval pomalu a trpělivě ho budoval do zápasového tempa. Dopřával mu postupnout zítěž, až z něj udělal zvíře, které začne opět trhat soupeřovy obrany. Zatím to tedy neprokázal ve statistikách, avšak jeho herní vidění je naprosto na jiné úrovni než většiny jeho spoluhráčů. Můžeme říct, že je znovu radost na něj koukat, když má opět radost z fotbalu. Poctivec podzimu je ve správných rukou, jedinou věc, kterou mu chceme vytknout je, že je skoro nemožné se mu dovolat na mobilní telefon. To je snad snazší spojit se s Donaldem Trumpem.
• Tomáš Kubík - 11x tréninková jednotka, 6x zápas, 8x gólů (Hattrick Brandýsku, dva Lidicím, jeden Pozdni, dva Černuci). Modla vranského fotbalu, jejíž věhlas sahá možná až za hranice okresu. Návrat ztraceného syna, který po neúspěšné slánské anabázi (kde s ním tamější trenérský štáb neuměl pracovat a nerozuměl jeho brilantnímu charakteru)ve Vraném opět rozkvetl jako nádherná bujará třešeň pod kterou by se zamilované páry rády políbily na 1. máje a zapřísahlí komunisté by se slzami v očích tuto třešeň prali do svých volebních propagand. Gólový instinkt zabijáka se v tomto rtuťovitém útočníkovi znovu probudil, což z něj udělalo našeho bezkonkurenčně nejlepšího střelce podzimu s osmi zásahy. Sice je jeho styl hry někdy ke škodě a neustálé odbíhání ze své pozice v útoku do zálohy přidává vrásky jeho spoluhráčům (především Fedrhancovi), tak jeho přínos je hmatatelný. Kvůli neandrtálským zákrokům lidických a velvarských hráčů si nesl šrámy na kotníku jak kdyby se vrátil z války, a bohužel mu zamezily nastoupit do zlonického derby a rozšířit tak svou osobní statistiku proti tomuto soupeři. V Buštěhradu se vracel už zotavený a naskočil na závěrečnbou půlhodinu v zápase, který se pozitivními ohlasy opravdu nevyjímal. Sám "Kubajs", kterého normálně zdobí naprostá harmonie a klid v duši, si nechal dát zbytečnou červenou kartu po dvou rychlých žlutých, což způsobilo následné slovní výměny ještě na hřišti a automatickou stopku v dalším zápase s Pozdní, na který se tento řisutský expres připravoval jak Mike Tyson na svou obnovenou boxerskou kariéru. Ale naše vedení opět převedlo majestátní úřednickou činnost a vykoupený Kubík mohl nastoupit a úřadovat - Pozdni uštědřil jeden gólový zápis a poslední černucký zápas ozdobil dvěma góly, z nichž hlavně ten první přivodil mokré sny nejednomu fotbalovému fajnšmekrovi. Fanoušci sice už tento zápas vidět nemohli, to ale Kubajsovi nezabránilo rozdávat úsměvy na všechny strany.

Poeticky zakončujeme tuto druhou část u hodnocení našeho nejlepšího střelce a skutečné osobnosti týmu, ať máte i vy, fanoušci, čas a prostor vstřebat předešlé řádky. V dalším díle vám přineseme hodnocení zbytku celého týmu a věřte, že se máte na co těšit. V původním plánu jsme tuto ságu měli zakončit třetí částí, ale jelikož náš redaktorský tým usilovně pracoval dnem i nocí a nakonec se mu povedlo zajistit vyjádření hlavního trenéra, které vám přineseme ve čtvrté a závěrečné části. Přejeme vám úspěšný start do nového týdne a mnoho zdraví.

#VranýKoně