TJ Sokol Vraný - SK Zlonice 4:3

TJ Sokol Vraný - SK Zlonice 4:3 (Střelci: 1x vlastní, 1x Volf, 1x Liška, 1x Paluba). V nervy drásajícím utkání, kde náš tým třikrát prohrával, se nám nakonec podařilo přetlačit zlonického soupeře a vybojovat doma vytoužené tři body v derby. Rozhodující branku vstřelil po rohu neskutečnou nohejbalovou smečí svou slabší nohou Honza Paluba.

Sestava: Izera - Paluba, Kostovčík, Suk, Košťák - Krampera (67. Novák), Kejval (46. Baruzzi), Fedrhanc, Volf (K), Rezek (90. Luka) - Liška (82. Jeřábek). Připraveni: Dufek, Adamus, Löwe.

Po třech týdnech jsme se znovu vrátili do vranské Agros Areny, abychom si to v regionálním derby rozdali o body s našimi zlonickými sousedy. Očekávání byla vysoká, avšak tlak ležel především na domácích borcích. Zloničtí neměli co ztratit a toto tvrzení také proklamovali již při svém příjezdu na stadion, kdy proběhlo menší špičkování mezi hráči obou týmů. Aby také ne, když ve vranském dresu řádí zlonický odchovanec Lukáš Košťák se svým bratrem Davidem Kramperou, který od začátku do mistrovského utkání nastoupil po velice dlouhé absenci, jež způsobilo vleklé zranění kolene. A nemohl si vybrat lepší zápas, kdy si během druhého poločasu dokonce prohodil pozice na křídlech s Erikem Rezkem a k vidění byl zajímavý mikropříběh zápasu, a sice bratři a bývalí zloničtí hráči Košťák s Kramperou brousící levou stranu hřiště jako jeden muž přivádějící zlonické obránce k zoufalství. My šli do zápasu oslabeni ztrátou našeho nejlepšího střelce Tomáše Kubíka, kterého do zápasu nepustilo zraněné tříslo.

Jak jsme předesílali již v našem preview, tento zápas měl ještě jeden mikropříběh a to našeho bývalého trenéra Pepu "Boža" Fujdiara, který momentálně působí jako kouč Zlonic a sám sebe nominoval do zápasu na pozici stopera. My jsme s touto variantou samozřejmě počítali a připravovali jsme se na ni, i to byl důvod, proč na hrotu naší útočné vozby stanul hráč s postavou antického bojovníka Honza Liška. Jeho úkol byl prostý - znepříjemňovat stoperům (především Fudžimu) život, nechat se se svou pověstně klidnou povahou okopávat bez sebemenšího oplácení a tvořit volný prostor pro své spoluhráče. Připravovali jsme se na zákeřnou hru hostů, jelikož je blízká i jejich trenérovi, s čímž většina našeho kádru má zkušenosti z minulosti, ale nutno říct, že až na pár tvrdých zákroků (směřujících především na Košťáka a Fedrhance), které byly téměř na oranžovou kartu, to byl velice férový zápas bez nějakých zbytečných agresivních faulů. Připravovali jsme si herní situace, kdy budeme napadat rozehrávku jejich trenéra/stopera, jelikož jsme zde viděli výbornou možnost pro brejk a gólové situace, ale stal se pravý opak. Fudži nezištně obchází dva naše presující hráče a nádherným lobíkem přes naše stopery uvolňuje svého svěřence, který tváří v tvář brankáři Izerovi chladnokrevně stříli první branku zápasu. Tato situace s námi na chvilku zamává, ale po deseti minutách se výborně na levé straně uvolňuje Erik Rezek a posílá do vápna brilantní střílený centr na Honzu Palubu, který se z pozice pravého beka ocitl na hrotu útoku jak podle šablony Trenta Alexandra Arnolda, a zlonickému zadákovi nezbývalo zabránit Palubovi vstřelit gól jiným způsobem, než že si ho hlavou vrazil do sítě sám.  Vyrovnáváme a chystáme se k úplnému obratu, nicméně pouhé dvě minuty později si zlonický středopolař šikovně pokryje míč před vápnem a nechá se faulovat těsně na hranici velkého vápna. Hostující obránce skvěle umístěnou střelou vrací vedení týmu ze Zlonic a my opět musíme dotahovat. V tomto okamžiku přichází první velká chvíle Honzy Lišky, když se ve 30. minutě dusotem a hřměním snaží probít až k zakončení, nicméně je zatažen za dres a rozhodčí píská penaltu. Tu bezpečně proměňuje Libor Volf a opět srovnáváme stav, který vydrží až do půle.

O poločase trenér několikrát zdůrazňuje, že se musíme vyvarovat nějakých zbytečných faulů a přidržování okolo vápna a i v něm, poněvadž rozhodčí může písknout penaltu proti nám. Celý tým si toto důležité upozornění připomíná z patnáctiminutové poločasové přestávky dobrých čtrnáct minut, aby začal druhý poločas, soupeř nakopne první dlouhý míč a rozhodčí píská volný přímý kop za držení hostujícího útočníka naším obráncem. Z následného kopu letí centr do vápna a rozhodčí píská penaltu pro hosty za držení soupeře na hraně malého vápna opět naším (tím stejným) obráncem. 47. minuta a Zlonice se po třetí dostávají do vedení díky proměněné penaltě. Zmar a rozčílení se u našich některých hráčů kumuluje, ale stále máme celý poločas na otočení skóre. Zpočátku se nemůžeme dostat do zápasového tempa a kazíme velké množství přihrávek, ale postupem času znovu bereme otěže utkání do vlastních rukou. Volf se dostává ke střele po skvěle založené akci, ale brankář míč vyráží do strany. Tam jej však získává Liška a nekompromisní ranou z úhlu prostřeluje vše, co mu stojí v cestě a mezi nohy brankáře dává svůj druhý gól v sezóně. Jeho následná oslava skluz po kolenou ve stylu Arjena Robbena způsobuje částečné rozbagrování půlky hřiště a málem přetržené vazy v obou kolenou, ale my už věříme, že tentokrát už utkání zlomíme. Chceme ho zvrátit ve svůj prospěch i pro Karla Kejvala, který si na konci prvního poločasu obnovil zranění kolene a vypadá to, že pro něj bohužel sezóna skončila. Za vyšťaveného Kramperu naskakuje na posledních dvacetpět minut Tomáš Novák a okamžitě rozhýbe pravou stranu hřiště, kdy svými technickými finesami a rychlostí motá hlavu celé obraně a především levému obránci, který při další akci hostům vzadu citelně schází. Protože na druhé straně se podobným stylem jako Novák prezentuje i neúnavný Košťák, který po na krátko rozehraném rohu dává nádherný centr z levé strany a nachází nikým nehlídaného Palubu, který neuvěřitelnou nohejbalovou smečí slabší nohou zavěšuje na vzdálenější tyč a my se poprvé v zápase ujímáme vedení! 4:3 a v tomto rozpoložení už zápas dovádíme do úspěšného a vítězného konce. Zápas to byl skutečně urputný a psychicky naprosto vyčerpávající, což dokumentují i slova navrátilce do sestavy Adam Fedrhance, který se nechal slyšet: ,,Takle psychicky vyčerpávající a dramatickej zápas jsem snad ještě ty vole nikdy nehrál, jsem zralej jet spíš do Bohnic na týdenní léčbu než si jít sednou na pivko, ale já to teda hecnu," a my se mu nedivíme. Trenér po finálním hvizdu také zhluboka oddechoval a konstatoval, že si už začíná zvykat, že se s námi klidného zápasu asi nikdy nedočká. Po zápase byl ještě menší konflikt mezi naším Košťákem a hostujícím hráčem, jelikož jeden z našich mužů zápasu má šrámy po celé levé noze kvůli jednomu nešetrnému zákroku. Fedrhanc má okopaný celý kotník po třech nevybíravých skluzech, nicméně je nutno dodat, že hlavní rozhodčí (který minulý týden působil ve Velvarech jako pomezní) zvládl tento vypjatý zápas dobře a nedopustil se žádné chyby, za což jsme vděční.

Chceme poděkovat všem fanouškům, kteří se dostavili na zápas a fandili ať už nám nebo soupeřovi. Atmosféra byla skvělá a hrálo se nám dobře, proto doufáme, že nás příště přijdete podpořit znovu - ať už na další domácí utkání nebo na venkovní výjezd tuto sobotu do Buštěhradu, kde hrajeme od 16:30 26. září. Dále také patří velké díky všem, kteří s námi alespoň chvíli po mači poseděli v improvizované hospůdce u hřiště a pohovořili s námi. Byl to povedený večer.

Kejvimu přejeme hodně zdraví a brzké uzdravení spojené s rychlým návratem na fotbalové trávníky - nejlépe v našem vranském dresu.

A vám přejeme úspěšný start do nového pracovního týdne a uvidíme se při dalším mistrovském zápase.

#VranýKoně